Svátky a tak
		6.1.2013
Svátky jsou šťastně za námi. Předvánoční akce "Ostrava v Praze" proběhla ku spokojenosti všech - babičku s dědou jsme si vyzvedli u vlaku, na nádraží jsme vyrazili s předstihem, takže jsme si mohli dovolit cestu metrem na Smíchov a odtud panťákem na Hlavní. Výlet jsme měli se vším všudy - tedy i se svačinou a čůráním ve vlaku. Zpoždění ostravského vlaku jsme vyřešili běháním po pojízdném pásu a ježděním výtahem nahoru a dolů. Černého vlaku jsme se nakonec dočkali a mohli jsme vyrazit domů. Návštěva z venkova přivezla vše potřebné - bednu cukroví, sádlo a sušené houby, vypravila se s námi na oblíbený výlet lanovkou na Petřín, svezli jsme se Pražským Semmeringem a nakonec babička s dědou i zázračně stihli vlak zpět.
Vánoce jsme absolvovali tradičně v kruhu rodinném, všichni jsme byli hodní, takže pod stromečkem toho byla hromada, na Štědrý den jsme stihli i navštívit příbuzné na vyšehradském hřbitově, na Boží hod jsme měli volno a na Štěpána opět příbuzní. Abychom měli nějaký pohyb, vyrazili jsme z Malvazinek domů pěšky - cesta měla úspěch, tunel pod tratí běžel Tonda asi třikrát.
Na Silvestra jsme rovněž tradičně vyjeli do Kašperek. Cestu jsme absolvovali jako obvykle po obědě, obě děti usnuly a my jsme si užili naše společné dvě hodiny. Jediný zádrhel na cestě bylo mé kafe, které zůstalo na střeše auta. Pak už jsme stavěli jen dvakrát: pro druhé kafe a pro sušenky, které zůstaly v kufru. Pěšky jsme zvládli výlet přes Sedlo na Kašperk (cca 5 km). Tondovi nezbylo než to ujít skoro celé, Hanička se nesla na zádech. Rozhlednu na Sedle Tonda vyběhl dvakrát, cestou se šprajcnul jenom jednou a na Kašperku bylo vše, co jsme potřebovali - grog, džus s brčkem, párek a vytápěná místnost s kočičkou pro odpočinek pocestných. Kilometr k autu už byl trochu navíc, ale nezbylo, než ho zdolat.
Dále jsme hýřili večírky, hudbou a humorem, jednou jsme vyjeli na sáňky a na běžky do sněhové rezervace na Kvildu a navštívili Hasičské muzeum ve Stachách - doporučeno pro všechny šotouše; auta jsou povětšinou otevřená, tedy lze řídit a mačkat čudle. Letos bylo sice sněhu ještě méně než obvykle, ale snad i díky tomu jsme si to neobvykle užili.
A nyní zpět do všedních dní nového roku. Už jsem se docela těšila.
Fotky
	
	Svátky jsou šťastně za námi. Předvánoční akce "Ostrava v Praze" proběhla ku spokojenosti všech - babičku s dědou jsme si vyzvedli u vlaku, na nádraží jsme vyrazili s předstihem, takže jsme si mohli dovolit cestu metrem na Smíchov a odtud panťákem na Hlavní. Výlet jsme měli se vším všudy - tedy i se svačinou a čůráním ve vlaku. Zpoždění ostravského vlaku jsme vyřešili běháním po pojízdném pásu a ježděním výtahem nahoru a dolů. Černého vlaku jsme se nakonec dočkali a mohli jsme vyrazit domů. Návštěva z venkova přivezla vše potřebné - bednu cukroví, sádlo a sušené houby, vypravila se s námi na oblíbený výlet lanovkou na Petřín, svezli jsme se Pražským Semmeringem a nakonec babička s dědou i zázračně stihli vlak zpět.
Vánoce jsme absolvovali tradičně v kruhu rodinném, všichni jsme byli hodní, takže pod stromečkem toho byla hromada, na Štědrý den jsme stihli i navštívit příbuzné na vyšehradském hřbitově, na Boží hod jsme měli volno a na Štěpána opět příbuzní. Abychom měli nějaký pohyb, vyrazili jsme z Malvazinek domů pěšky - cesta měla úspěch, tunel pod tratí běžel Tonda asi třikrát.
Na Silvestra jsme rovněž tradičně vyjeli do Kašperek. Cestu jsme absolvovali jako obvykle po obědě, obě děti usnuly a my jsme si užili naše společné dvě hodiny. Jediný zádrhel na cestě bylo mé kafe, které zůstalo na střeše auta. Pak už jsme stavěli jen dvakrát: pro druhé kafe a pro sušenky, které zůstaly v kufru. Pěšky jsme zvládli výlet přes Sedlo na Kašperk (cca 5 km). Tondovi nezbylo než to ujít skoro celé, Hanička se nesla na zádech. Rozhlednu na Sedle Tonda vyběhl dvakrát, cestou se šprajcnul jenom jednou a na Kašperku bylo vše, co jsme potřebovali - grog, džus s brčkem, párek a vytápěná místnost s kočičkou pro odpočinek pocestných. Kilometr k autu už byl trochu navíc, ale nezbylo, než ho zdolat.
Dále jsme hýřili večírky, hudbou a humorem, jednou jsme vyjeli na sáňky a na běžky do sněhové rezervace na Kvildu a navštívili Hasičské muzeum ve Stachách - doporučeno pro všechny šotouše; auta jsou povětšinou otevřená, tedy lze řídit a mačkat čudle. Letos bylo sice sněhu ještě méně než obvykle, ale snad i díky tomu jsme si to neobvykle užili.
A nyní zpět do všedních dní nového roku. Už jsem se docela těšila.
Fotky
	6.1.2014 vložil(a) Káča Režná. Naposledy upraveno 7.1.2014. Počet zobrazení: 1388
Komentáře
Autor: Káča
		Vloženo: 13.1.2014 15:48:03
	Ani si to nemusím pouštět, přesně vím, o čem mluvíš.  Viděli jsme, smáli jsme se, ale ten smích byl takový nervózní.
 Viděli jsme, smáli jsme se, ale ten smích byl takový nervózní. 
 Viděli jsme, smáli jsme se, ale ten smích byl takový nervózní.
 Viděli jsme, smáli jsme se, ale ten smích byl takový nervózní. 
Autor: Adéla
		Vloženo: 13.1.2014 12:35:05
	Ahoj,
nechce se mi lovit email, tak ti pošlu alespoň sem:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10090925908-vsechnoparty/213522161600043/, pusť si část Václav Kopta, abys věděla co Vás čeká.
nechce se mi lovit email, tak ti pošlu alespoň sem:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10090925908-vsechnoparty/213522161600043/, pusť si část Václav Kopta, abys věděla co Vás čeká.

