Web Káči, Míši, Toníka, Haničky a Olinky

9.12.2010

Další velký výlet – tentokrát do Kartouzské na ortopedii. Pan doktor je trochu svéráz, s matkami jedná jak s nesvéprávnými, ale jinak nic hrozného, na rozdíl od toho, co se lze dočíst na internetu. Ani jsme dlouho nečekali – cca půl hodiny. Akorát mi přijde opravdu úchylný, že se k němu do ordinace zouvá! Myslím, že návleky by nemusely být tak hrozná investice, nebo by možná stačily dvě rohožky - před čekárnu a před ordinaci. Kromě toho, že s dítětem na ruce je zouvání a obouvání dost dobrodružná až nebezpečná záležitost, tak mi to připadá  i poněkud nedůstojné. Ale s tím si pan doktor hlavu neláme.

Čekárny u dětských lékařů jsou vůbec vtipná záležitost. V čekárně sedí dříve naprosto svéprávné osoby, nyní matky rozmlouvající se svými kojenci. Ozývá se tlumené žvatlání a šišlání, několik dětí pláče za neustálého „šššš“ jejich maminek, občas atmosféru zpestří nějaký ten nudící se starší sourozenec.